Tradiční materiály a postupy při obnově tzv. podstávkových domů

(Atrium Special 02/2011)

(neboli průvodce netradičním pracovním seminářem o tradičním stavitelství na Kokořínsku)

Dům s podstávkou je rozšířen zejména v severních a severozápadních Čechách (a dále v příhraniční oblasti Německa a Polska (Sasko, Lužice a Dolní Slezsko). Podstávkový dům se vyskytuje ve výše uvedených regionech, na styku hrázděné a roubené konstrukce. Podstávka je zpravidla uplatněna u štítové a jedné boční (většinou nádvorní) stěny nebo též u dvou bočních stran domu. U boční stěny může nést i stropní trámy přízemí, častěji však nese jen patrovou stěnu. Sama podstávka se skládá ze sloupku s pásky a z ližiny obvykle segmentovitě vykrojené. Národní památkový ústav – územně odborné pracoviště v Liberci uspořádalo v květnu roku 2011 pracovní seminář, na kterém se mohli vlastníci těchto domu či zájemci o koupi tohoto typu domu seznámit v praxi přímo s materiály a technologiemi vhodnými při obnově historických vesnických staveb. U roubených obytných staveb a z hospodářských objektů zejména u roubených sýpek (špýcharů, srubů) hrají poměrně důležitou roli tradiční hliněné vymazávky, jejíž praktické ukázky byly náplní semináře přímo na rekonstruovaném objektu špýcharu usedlosti čp. 3 ve Ždíreckém Dole (okres Česká Lípa).

V příspěvku o barvách na podstávkovém domě autor uvedl několik důležitých poznatků. Především by se měly obecně používat barvy blízké přírodě. Na vnějších omítkových plochách se běžně užívají vápenné barvy, naopak ve vnitřním prostoru lez použít klihové nebo jílové barvy. Na ošetření dřevěných prvků je nejlépe použít přírodní olejovou barvu nebo lazuru. Údržbou povrchu je možné udržet nízké náklady na pozdější opravy. Při omítání roubených stěn je třeba provést zdrsnění podkladu. Může se zajistit buď nabitím většího množství dřevěných kolíčků na trámy nebo přibytím rákosové rohože na roubenou stěnu. Velmi cenný dochovaný konstrukční prvek historické stavební technologie lidových staveb představuje bezesporu povalový strop (nejznámější je poval z celých kuláčů) s hliněnou mazaninou. Při uplatnění této konstrukce stropu je opět využito přírodních materiálů – tedy dřeva, slámy (použité na proplétání povalů) a hliněné mazaniny. Součástí pracovní publikace (či průvodce) je rovněž kapitola věnováná stručně historii nejhodnotnějších zemědělských usedlostí a vybraných obcí v okolí Ždíreckého Dolu (zahrnuje obce Blatce, Housku, Žďár v Podbězdězí, Bořejov, Ždírec, Luka). Je třeba ocenit úsilí pracovníků NPÚ – ú.o.p. v Liberci (především editorů této vydané důležité praktické pomůcky – M. Kolky a T. Konvalinkové), kteří se podujali zorganizovat akci, jejíž přínos tkvěl především v zhodnocení zkušeností a uvedení odborných poznatků do praxe, které se týkají použití hliněného materiálu u opravy a obnovy objektů lidové architektury v regionu severních Čech.