Návrat ke kořenůn

Rodinný dům není pouze místo k bydlení, jde zároveň o prostor pro vytváření cenných vzpomínek. Společně se zahradou, dokonalým prostorem pro rozvíjení dětské fantazie, se v průběhu času stane svědkem důležitých životních milníků. Podobně to bylo pro Petra se Šárkou, kteří švestkový sad proměnili v místo každodenní radosti a rodinné pohody. A v den svatby tu společně zakopali základní kámen svého budoucího domova.

Vysočině nelze upřít svébytný charakter, který umocňuje krásná příroda. Oba manželé se tu narodili a dokonce vyrůstali ve stejném městečku. Později se spolu ale kvůli Šárčině práci přestěhovali do Brna a pořídili si tam 2+kk, ve kterém strávili 12 let. Po narození první dcerky ještě žádnou výraznou změnu neplánovali, jenže s druhým dítětem nutně vyvstala otázka co dál. Pořídit si větší byt v Brně, nebo postavit dům někde na venkově?

Finálnímu rozhodnutí napomohly ceny brněnských bytů a fakt, že Šárky rodiče vlastnili v jejich rodném městě potenciální stavební pozemek. V té době byl totiž vedený jako zahrada a nacházel se na něm švestkový sad. „Vrátit se zpátky na venkov se zkrátka ukázalo jako logická volba,“ přibližuje Petr. „Máme tu navíc babičky, blízko do přírody a možnost, vybudovat si tady to ‚svoje‘. Ideální řešení.“

Ale ještě předtím, než plán stavět nabral reálné kontury, bylo načase uspořádat svatbu. „Jsme spolu 18 nebo 19 let, ale nebyli jsme svoji. Říkal jsem si, že teď máme ještě reálnou šanci s tím něco udělat, protože pak budeme řešit dům a už se nevezmeme,“ směje se Petr. Rodina pro tak výjimečnou událost připravila milé překvapení. „Bratři nám tu nechali symbolický základní kámen, který jsme spolu v sadu zakopali jako příslib budoucím zítřkům. To bylo moc hezké,“ dodává Šárka.

Garance kvalitního provedení

V případě Petra a Šárky byla dřevostavba jasnou volbou. „Já mám velký vztah ke dřevu už od dětství,“ pokračuje Petr. „Ale o dřevostavbách jsme si museli hodně nastudovat a načíst, zjišťovali jsme také informace ohledně povodní a dalších přírodních živlů.“ Přiznává, že je oba lákal ekologický aspekt, kdy je dům postavený z přírodních a zdravotně nezávadných materiálů. V rozhodnutí je plně podpořila celá rodina, navíc neměli stavět první dřevostavbu v okolí. Zbývalo jen najít správného dodavatele.

Petr nelenil a obeslal snad všechny domácí dodavatele dřevostaveb, někteří mu však kvůli vzdálenosti doporučili hledat jinde. Volba nakonec padla na realizační firmu, která se prezentovala zdravým bydlením. „Nejdůležitější pro mě bylo najít partnera, se kterým se nemusím bát do stavby jít.  Viděl jsem hodně videí, kdy dřevostavby nebyly udělané kvalitně a vznikaly nežádoucí problémy. Šli jsme proto po ověřených dodavatelích, s množstvím spokojených klientů,“ objasňuje. „Zvolená firma od začátku nejen vypadala seriózně, ale po celou dobu jednání nevznikl jediný zádrhel, který by hovořil o opaku. Pamatuji si, že mi jeden z dělníků na stavbě vyprávěl, že on i jeho rodiče mají dům od stejného dodavatele a po nějakých deseti letech jim vznikl problém s vodou. Dodavatel se k tomu postavil čelem a problém na své náklady spravil. To mě jen utvrdilo v tom, že jsme si vybrali dobře.“

Podle vlastních představ

Šárka s Petrem měli o svém budoucím domě jasnou představu. Přáli si obyčejný dům vesnického vzhledu se sedlovou střechou. Prvním plánem bylo postavit patrovou stavbu. „Všichni nás od toho odrazovali a žádný z typových patrových domů se nám vlastně ani nelíbil. Ve finálním rozhodnutí nám pomohla zástupkyně dodavatele, která s námi vše řešila. Barvitě nám popsala, že se jí na přízemním domě líbí snadný přístup ven ze všech obytných místností. Z kuchyně, obýváku i ložnice uděláte pár kroků a hned pod nohama cítíte trávu. A měla pravdu, je to paráda,“ pochvaluje si Petr.

Z nabídky dodavatele si proto vybrali jeden z přízemních typových domů, provedli na něm ale několik úprav. První z nich představovala změna pozice hlavního vchodu. „Původně měl mířit zepředu do ulice, ale mně to tam prostě nesedělo,“ říká Šárka. „Chtěli jsme ho dát z boku a zástupkyně firmy to vymyslela úplně skvěle.“ Změna čekala i vnitřní dispozici. „Typový dům Pollux měl pouze tři ložnice a my jsme pro jistotu chtěli ještě jednu místnost. A hlavně jsme potřebovali dvě koupelny, abychom se mohli všichni v klidu umýt,“ navazuje na ni Petr. Jednu samostatnou koupelnu proto doplňuje sprchový kout umístěný v technické místnosti.

Otázkou ale bylo, jak získat místo pro čtvrtou ložnici. Možnou variantu představovalo udělat obytné podkroví se dvěma pokoji a umístit schodiště do obývací místnosti. „Jenže v průběhu plánování jsme zjistili, jak moc by takové řešení stavbu prodražilo a nás čekaly ještě nákladné úpravy terénu,“ pokračuje. Místo nakonec získali rozšířením domu o 50 cm, které ubrali z terasy, a zároveň zmenšením již existujících pokojů.

Změnou také prošla podoba elektrických rozvodů. Petr dal na radu kamaráda elektrikáře a původní okruhy nechal rozdělit na více menších. „Chtěl jsem, aby se dalo svítit podle toho, kde v místnosti zrovna člověk je a nemít zbytečně rozsvícenou půlku domu,“ kroutí hlavou. „A také mi šlo o úsporu energie.“ Z původních zhruba pěti okruhů se tak rázem stalo 20. Dnes ale ničeho nelituje, i když počet vypínačů zákonitě narostl. Další dobrá rada byla podle něj umístit ovládání venkovních žaluzií ke dveřím, namísto k oknu. Nemusí chodit zbytečně daleko, ovládání mají snadno po ruce a nepotřebují dálkový ovladač.

Sad musel pryč

Nejprve ale potřebovali připravit pozemek ke stavbě. Nejen, že zde rostl švestkový sad, ale parcela byla zároveň z několika stran svažitá. Obojí muselo bez debat pryč, protože jinak by zkrátka nebylo kam dům napasovat. Ani tak ale nešlo o jednoduchý úkol. Dle původního plánu měl dům stát asi o pět metrů blíže k ulici. „Projekt byl kompletně hotový, ale projektantka nám řekla, že nám hrozí schody a betonová zídka. To jsme nechtěli, tak se celý dům posunul více do zahrady,“ přibližuje Petr nesnáze. „Obvykle se stavby umisťují více do ulice, aby měli lidi větší zahrady, my to máme vlastně rozdělené na tři zhruba stejné části a vyhovuje nám to.“

Podobně jako u spousty jiných projektů, i zde situaci znepříjemnila pandemie covidu. Vzhledem k narůstajícím cenám a problémům s dostupností materiálu se nakonec Petr rozhodl pro výstavu základové desky svépomocí. „Původně jsme ji chtěli od dodavatele, ale s ohledem na situaci jsme se do toho pustili spolu s kamarádem,“ popisuje. „Líbilo se mi, že dodavatel trval na dvojitém krytí radonu a jeho řádném odvětrání. Náš stavební dozor říkal, že je to dobře. On ve svém starém domě zjistil, že tento problém nemá dobře vyřešený a trpěl kvůli tomu zdravotními problémy. A tady jsou kousek uranové doly, tak kdo ví, co vše tu v půdě je.“

Další komplikace

Pandemie ale nakonec ovlivnila i další části stavby, jelikož se začínalo v době prudkého zdražování. Naštěstí šlo domluvit kompromis. „Nakonec jsme se shodli na tom, že dveře, technickou místnost a podlahy si uděláme sami a realizační firma dodá zbytek. Trochu se tím posunul harmonogram, ale nakonec všechno dobře dopadlo,“ pokračuje.

Problémy se vyskytly i během jednání na úřadech. Stavební povolení se naštěstí podařilo získat hladce, to samé ale nelze říct o procesu schválení vodoměrné šachty. „Obvykle se dává dovnitř domu, ale my ji máme venku, protože tady už nebylo kam ji umístit. Proto požadovali, abychom měli betonovou místo plastové,“ uzavírá Petr.

Průtahy s vyřizováním měly vliv také na situaci celé rodiny, jelikož museli prodat byt v Brně. Šárky rodiče jim proto nabídli, zda se na vzniklé mezidobí nechtějí přestěhovat k nim. „Jak jsme za nimi pravidelně jezdili, měli jsme k dispozici patro v jejich domě,“ vysvětluje Šárka. A ukázalo se, že toto rozhodnutí nese nečekané výhody. Z domu totiž dohlédli na vlastní pozemek, a tak mohli v reálném čase z okna sledovat, jak stavba roste doslova před očima. Pro Petra to znamenalo i možnost chodit na stavbu prakticky každý den. „Byl jsem tady skoro pořád, až se ti chlapi divili. Říkali mi, že kolikrát investora ani nevidí a já jim tam naopak ještě pomohl,“ směje se.

Technické potíže

V červnu 2022 bylo konečně hotovo a rodina se mohla přestěhovat. Svůj domov si ani po třech letech nemohou vynachválit, i když je občas potrápí technologie. „Kromě podlahového topení máme ještě fotovoltaiku na střeše a dvě retenční nádrže, tepelné čerpadlo ani rekuperaci jsme nechtěli,“ vrtí hlavou Petr. Energie vyrobená fotovoltaikou slouží čistě k vlastní spotřebě, čímž pomohla výrazně snížit náklady na elektřinu. Dnes by jen místo výkonu 5 kW volili jednou tolik, také za dobu používání museli vyměnit porouchaný střídač.

Ne zcela bez starostí se ukázaly i retenční nádrže. „Jedna je na splachování toalety a druhá slouží k zavlažování zahrady,“ vysvětluje. „Jenže musíte mít remaster systém, protože se pitná a dešťová voda nesmí promíchat, a ten se rozbil také. Buď jsme vybrali špatného výrobce, nebo jsme měli prostě smůlu, že nám odešly zrovna dvě tak důležité věci.“

Ze získané zkušenosti si ale naopak pochvalují klima, které v dřevostavbě panuje. „Měl jsem obavy, jak se tady bude oproti zděnému domu spát, ale od začátku je nám tady všem moc dobře. Vlastně mnohem lépe,“ usmívá se.

Stále je co dělat

Přestože dnes by na domě změnili jen pár drobností, zahradu čeká úprav podstatně více. Petr si přeje zahradní domek, kam by přišly uskladnit věci ze zatím nezařízeného třetího pokojíčku. Jeho budoucí obyvatel, a zároveň nejmladší člen rodiny, zatím spokojeně sdílí ložnici s rodiči.

Důležitým bodem je chystaný plot okolo celého pozemku. Ačkoliv Petr přiznává, že mají se sousedy dobré vztahy, chtěl by zahradě dodat více soukromí. Dále je v plánu markýza nad terasu, aby se v létě mohli schovat před nemilosrdným slunečním žárem, carport, chodníky a příjezdová cesta. „Mám v hlavě, jak bych si vše představoval, a myslím, že to nějak dopadne. Třeba dobře,“ uzavírá vesele Petr.

Technické specifikace

Zastavěná plocha: 160,06 m²

Užitná plocha: 132,62 m²

Konstrukční systém: difuzně otevřený systém ATRIUM DIFUTECH CLIMA PLUS

Okna: kompozitní okna s trojskly se jednostranným dekorem

Vytápění: elektrické podlahové vytápění, fotovoltaický systém s akumulací do baterií, krbová kamna

Větrání: přirozeně

Součinitel prostupu tepla: U = 0,16 W/m²K

Článek vyšel v časopise DŘEVO&stavby 4/2025
Připravila Karolína Svěcená, fotky archiv ATRIUM

SLOVO DODAVATELE

Ing. Jana Hromčíková

Stěžejním bodem naší zvájemné spolupráce bylo zejména hledání správné podoby domu. Svažitý pozemek na první pohled vybízel ke stavbě patrové dřevostavby a zpočátku jsme i vytvořili několik variant dvoupodlažních studií. Petr a Šárka ale naštěstí dokázali velmi upřímně komunikovat svoje pocity a představy a díky tomu jsme se nakonec shodli, že i přes náročnější zemní práce a terénní úpravy pro ně bude přízemní dům mnohem vhodnější řešení. Pak už s mými zkušenostmi nebylo těžké vybrat a upravit pro ně typový dům Pollux. I díky jejich nakažlivému entuziasmu vznikl jedinečný dům originálně usazený do svažité zahrady, kde je radost bydlet!