Cesta k ATRIUM byla přes skvělé reference
Příběh individuálního domu 201
Paní Monika jako dítě denně dojížděla do školy a říkala si, že tak daleko od Prahy jednou bydlet nebude. Jenže když rodina začala hledat větší bydlení, cesta je nakonec dovedla právě nedaleko jejího rodného místa. Vznikl zde individuální dům 201, promyšlený podle potřeb celé rodiny — s pokoji pro dcery, oddělenou společenskou a klidovou částí, prostornou pracovnou i zahradou.
„Narodila jsem se kousek od místa, kde jsme si postavili dům ATRIUM. Jako dítě jsem denně dojížděla do školy a řekla jsem si, že takhle daleko od Prahy nikdy bydlet nebudu a už se sem nevrátím,“ vypráví na úvod s úsměvem paní Monika.
Když se vdala, našli si s manželem krásný třípokojový byt v Praze a žilo se jim moc hezky. Poté, co jejich dcery odrostly z dětských let, chtěly mít každá svůj pokoj. Paní Monika s manželem uvažovali o tom, že by jim přenechali ložnici a sami by si ji udělali z obýváku, ale byla by to každodenní improvizace a do toho se jim nechtělo.
Rozhodli se tedy pro větší byt. Zjistili však, že kdyby v podobné lokalitě Prahy chtěli místo třípokojového bytu čtyřpokojový, rozdíl v ceně by byl sedm a půl milionu. To se jim zdálo přehnané.
Od bytu k domu
Rozhodla cena i dobré reference
Mezitím se shodou okolností seznámili s klienty ATRIA, kteří bydlí v krásné dřevostavbě za Prahou. Celý jejich dům nevyšel dráž, než by stál uvažovaný jeden pokoj v Praze.
Slovo dalo slovo, a když přibyla další výborná reference na firmu ATRIUM od kadeřníka sestry paní Moniky, bylo rozhodnuto. Manželé navštívili vzorový dům v Průhonicích a s Ing. arch. Janem Alexem Řezáčem začali ladit specifikace domu.
Návrat blízko rodného místa
Předsevzetí zůstat v Praze se nenaplnilo
Vhodný pozemek našli právě nedaleko domu rodičů paní Moniky. Její dětské předsevzetí, že se už do rodného kraje nevrátí, se tak nakonec neuskutečnilo.
Jasná vize nového domova
Individuální dřevostavba podle potřeb rodiny
Paní Monika měla jasnou představu o tom, jak by měl dům vypadat, a zvolila cestu realizace individuální dřevostavby. S odbornou průpravou jí pomáhal známý architekt, aby věděla, co je a co není případně možné a smysluplné.
„Základem nového domu byly právě pokoje pro dcery. Potřebovala jsem, aby byly stejně velké a neměly okna orientovaná na terasu, abychom je při případném večerním posezení s návštěvou nerušili,“ popisuje paní Monika.
Společenská a klidová zóna
Paní Monika chtěla mít kuchyň propojenou s jídelnou a terasou a tyto prostory mít zvlášť ve společenské zóně. Ložnice a dětské pokoje jsou naopak situované do klidové části domu.
V domě je také prostorná pracovna, která slouží zároveň jako pokoj pro hosty, velká koupelna se záchodem a sprchovým koutem, další koupelna s WC u ložnice a naproti vstupu do obýváku také záchod pro hosty.
Praktické zázemí domu
Technická místnost, fotovoltaika i vstup suchou nohou
Velká technická místnost slouží jako prádelna a sušárna. Je zde bojler, zařízení a baterie pro fotovoltaiku.
Neobvykle je řešen vstup, kdy vlevo jsou vchodové dveře do domu a vpravo dveře do garáže. Toto řešení umožňuje přejít z garáže do domu suchou nohou, aniž by byl dům propojený s garáží přímo.
Světlé chodby a promyšlené technologie
Dům má elektrické podlahové topení a bojler na teplou vodu, oboje ohřívá fotovoltaika. Obytnou a klidovou část propojují dvě na sebe navazující chodby, které jsou díky oknům velmi světlé a působí prostorným dojmem.
Umění stát si za svým
Chodba místo většího obýváku
„Ohledně chodby jsme měli s panem architektem Řezáčem trochu spory. Navrhoval místo chodby zvětšit obývací pokoj, který by byl průchozí do klidové zóny. Tohle řešení se nám však nelíbilo a trvali jsme na chodbě i za cenu menšího obýváku. Ale i tak je dost velký,“ pochvaluje si paní Monika.
Dodává, že je ráda, že se nenechala přemluvit a stála si za svým.
Dveře pro pejska
Zajímavě jsou řešené také dveře z chodby do zahrady, které mají otvor pro pejska, aby mohl kdykoliv ven. Dvířka reagují na čip zvířete a nikdo jiný se otvorem ven ani dovnitř nedostane.
Férový přístup potěšil
Stavba v době zdražování materiálů
„Začali jsme stavět v takzvané covidové době a během ní došlo k razantnímu zdražení materiálů. Měli jsme samozřejmě obavy, aby se nám realizace domu příliš neprodražila, ale byli jsme mile překvapeni, že navýšení ceny vlivem zdražení bylo přiměřené a bylo pro nás akceptovatelné,“ zdůrazňuje paní Monika.
Během realizace domu se také stalo, že onemocněl stavbyvedoucí a stavbu přebíral nový stavbyvedoucí. I to mělo nakonec hladký průběh a stavba se příliš nezdržela.
Co by dnes možná řešili jinak
Kdyby měli manželé k něčemu nějaké výhrady, byla by to různá výška výstupu na terasu u portálových a běžných dveří.
Portálové dveře jsou zapuštěné níže a umožňují bezbariérový vstup, zatímco klasické dveře mají vyšší práh. Na terase proto museli k jednotlivým pokojům přidělat schůdek.
Spokojenost s bydlením
Krb, zahrada a blízkost rodiny
Jinak ale k bydlení nemají žádné výhrady. V domě se jim žije krásně, milují topení v krbu a mají prostornou zahradu s podzemními nádržemi na dešťovou vodu.
Svého rozhodnutí stavět s ATRIEM nelitují. Zároveň mají blízko k rodičům paní Moniky, a přestože to původně nevypadalo, že se do rodného kraje vrátí, je nakonec ráda. Dcery mají možnost zůstávat v případě potřeby v původním pražském bytě, takže nemusejí dojíždět úplně každý den.
Den otevřených dveří
Manželé byli ochotní zpřístupnit dům před předáním k návštěvě dalším zájemcům o dřevostavby, takže se zde před rokem a půl konal Den otevřených dveří. Pro srovnání přinášíme několik fotografií, jak to v jejich domě vypadalo tehdy a dnes.
Redakční návštěva: ATRIUM, Renáta Kiara Vargová
Prohlédněte si galerii
