Domů O nás Příběhy dřevostaveb Dali na doporučení a zvolili dřevostavbu místo cihly

Dali na doporučení a zvolili dřevostavbu místo cihly

Příběh dřevostavby Vela 96

Jaroslav s Petrem původně řešili i obavy spojené s mýty o dřevostavbách. Nakonec ale dali na doporučení, navštívili vzorový dům, prohlédli si výrobu v Horažďovicích a zvolili dřevostavbu Vela 96. Dnes v ní spokojeně žijí už sedm let a své rozhodnutí hodnotí s nadhledem i úsměvem.

Dali na doporučení a zvolili dřevostavbu místo cihly

„Přiznám se, měl jsem docela obavy — nemám moc rád myši a pořád jsem si říkal, že když je to dřevostavba, ta myš se prokouše dovnitř,“ vypráví pan Jaroslav a s úsměvem vzpomíná na dobu, kdy s partnerem Petrem stavěli svůj vysněný dům.

Mýty o dřevostavbách však nebyly jedinou překážkou, se kterou se sympatický pár setkal. Museli odejít z bytu, a proto byli nuceni postavit dům velmi rychle. Štěstí jim ze začátku příliš nehrálo do karet — setkali se s nečekanými platbami na stavebním úřadě v řádu několika desítek tisíc korun i s nespolehlivými subdodavateli, protože si dokončovací práce řešili sami.

Nakonec se jim však i přes všechny komplikace podařilo dřevostavbu postavit a my jsme měli to potěšení je navštívit.

Návštěva po sedmi letech

Dům, kde se dobře žije

Naskočili jsme do auta a zamířili směrem na Prahu. V menší vesnici mezi Kamenicí a Hradištkem nás už vítal usměvavý pár, který ve stylové dřevostavbě spokojeně žije už sedm let.

V rozhovoru nám nad šálkem kávy prozradili, proč se obávali výstavby domu, jak pana Jaroslava pohltily mýty o dřevostavbách a co nakonec rozhodlo, že do dřevostavby šli.

Začátek příběhu

Jak jste došli k tomu, že budete stavět dům?

Jaroslav: S Petrem jsme se seznámili, když jsme byli poměrně mladí, bylo nám 21 let. Velmi brzy jsme si řekli, že spolu chceme žít, a šli jsme do podnájmu. Bydleli jsme v centru Prahy, bylo to tam hodně rušné.

Pak přišla nabídka, že bychom se mohli přestěhovat do bytu v malé obci u Liberce, kde Petr v dětství pobýval, a tak věděl, že je to hezká a klidná lokalita v přírodě. Byt jsme si koupili a společně jsme tam bydleli asi 13 let.

Petr: Ale po čase jsme zjistili, že soužití s místními obyvateli není to pravé ořechové.

Cesta z bytu do domu

Jaroslav: Já mám rodinu na Moravě a pořád k nám jezdily návštěvy. Byt jsme měli 2+kk s předzahrádkou a s návštěvami to bylo nekomfortní. Tak jsme si řekli, že bychom mohli jít do něčeho většího, a oba jsme chtěli něco s větší zahradou.

Petr potom začal hledat pozemky a společně jsme je začali objíždět.

Proč dřevostavba?

Dřevostavba místo zděného domu

Petr: Nejsem z těch, co jsou proti zděnému domu, a ani jsem od dřevostavby nečekal, že by měla fungovat jinak než klasický dům.

V té době byli všichni hodně konzervativní, co se staveb týká. Všichni řešili, že dřevostavba nevydrží ani 50 let a podobně. Upřímně, na co potřebuji stavět dům, který vydrží 200 let? Hlavně, ať si v něm hezky odžijeme ten náš život.

Jaroslav: A po nás bude mít někdo příležitost postavit si tady, co bude chtít. Po babičkách a prababičkách ty těžké, mokré, vícegenerační domy — těch se zbavit, to je složitější. Takže to, že dřevostavba rychle zmizí, vnímám jako velké plus.

Mýty o dřevostavbách

Petr: Mně se na dřevostavbě líbila i rychlost realizace.

Jaroslav: Já se zase přiznám, měl jsem malé obavy. Nemám moc rád myši a pořád jsem si říkal, že když je to dřevostavba, ta myš se prokouše dovnitř.

Když jsme ale byli na prohlídce vzorového domu v Průhonicích, obchodní zástupkyně mi tuhle myšlenku vyvrátila. Díky vzorovému domu jsem si také uvědomil, že dřevostavba není jen srub nebo viditelné dřevo, ale normální dům jako každý jiný.

Sousedské vztahy

V menší obci je to komornější

V původním bytě řešili i problémy spojené se společenstvím vlastníků jednotek. Jak říká Petr, člověk měl svůj byt, ale pořád musel řešit problémy ostatních, protože někteří neplatili a ostatní se na ně museli skládat.

Dnes si sousedské vztahy pochvalují. „Jak je to menší obec, kde je méně lidí na jednom místě, tak je to více komorní a je to super. Paní sousedka nám peče buchty, všichni se známe, někdo něco vypěstuje a dá sousedovi, hlídáme si domy, zaléváme kytky — ideální stav,“ říká Jaroslav.

Regulativy a stavební povolení

V obci byla předepsaná vzdálenost od uliční čáry dva metry, sklon a tvar střechy. Střecha měla být sedlová, což majitelům vyhovovalo, protože věděli, že chtějí obdélníkový dům se sedlovou střechou.

Stavební povolení si vyřizovali sami. Petr obíhal úřady a sbíral potřebné dokumenty. Jak říká Jaroslav, tehdy nevěděli, do čeho jdou.

Nečekané náklady

Poplatek za vyjmutí pozemku z půdního fondu

Při stavebním povolení se vyskytly i překážky. Majitelé byli ještě poslední, kteří museli platit poplatek za vyjmutí pozemku z půdního fondu. Dva měsíce poté byl zákon zrušen.

Protože byl pozemek v území k zastavění a vztahovaly se na něj koeficienty ochranných pásem, platili tehdy zhruba 90 000 Kč. Na odboru životního prostředí jim radili, aby počkali, ale prostor na čekání už neměli.

Stavba pod tlakem času

Na podzim oslovili stavební firmu, v prosinci vznikl projekt, v lednu jej odnesli na stavební úřad a 5. května začali kopat základovou desku. 30. srpna se stěhovali.

Byt, ve kterém bydleli, prodali a z toho financovali dům. S kupujícím uzavřeli nájemní smlouvu, aby tam mohli ještě půl roku bydlet. Stavbu proto museli hnát co nejrychleji dopředu — a povedlo se.

Proč ATRIUM

Kvalita, technologie a lidský přístup

Oslovili tři stavební společnosti, které staví dřevostavby. Nakonec vybrali firmu ATRIUM, protože podle nich staví nejkvalitněji. Velkou roli sehrála i obchodní zástupkyně, která se jim velmi věnovala ještě před podpisem smlouvy.

Petrovi se líbila také technologie: panely smontované v suché hale pod střechou, které se poté přivezou na místo a stavba se z nich poskládá.

Návštěva výrobní haly

Byli se podívat i ve výrobní hale v Horažďovicích. Hlavní technolog je provedl celým procesem a při podpisu smlouvy si potřásli rukou i s majitelem společnosti, který se zajímal o jejich projekt.

„Dal nám med od svých vlastních včel, jako základový kámen nám dal kus dřeva, ať neodjíždíme s prázdnou. Milé to bylo,“ vzpomíná Jaroslav. I později podle Petra nebyl problém cokoli vyřešit nebo změnit.

Základová deska a dispozice

Dům si objednali u ATRIA, desku řešili zvlášť

Základovou desku jim dělala jiná firma. Na vlastní realizaci si netroufli, ale rozhodli se ji zajistit svou cestou. Od ATRIA si objednali samotný dům.

Po vstupu do přízemního domu 4+kk se ocitnete v prostorné předsíni, odkud vedou dveře na samostatné WC, do technické místnosti, do pracovny a do hlavní obytné místnosti. Obytný prostor má 43,7 m² a spojuje kuchyni, jídelnu i obývací pokoj s krbovými kamny.

Typový dům s úpravami

Dům byl původně katalogový a majitelé si ho upravili. Oproti typovému domu nechtěli přesah střechy a dům prodloužili o půl metru. Interiér pak ladili podle situace pomocí příček.

Dnes by ho podle svých slov prodloužili rovnou o celý metr. Technická místnost by mohla být větší a stejně tak šatna. Jak říká Jaroslav, na některé věci člověk přijde až ve chvíli, kdy v domě žije.