Jako na dovolené

individuální dům 103

Na místě původní rodinné chaty vznikl přízemní dům, který je malý rozlohou, ale velký tím, co dokáže pojmout. Rodinné oslavy, letní únik z města, zimní teplo u kamen i každodenní klid v zahradě. Individuální dřevostavba 103 ukazuje, že když se spojí jednoduchý koncept, dobrý návrh a zkušenosti investorů, může vzniknout dům, který opravdu slouží.

Původně tu stávala chata, kam majitelka jezdívala už jako dítě. Koupila ji tehdy její babička a místo se postupně stalo přirozenou součástí rodinného života.

Z někdejší chatové oblasti jsou dnes z velké části rodinné domy. Obec podle majitelů podporuje právě takové řešení — místo dalšího parcelování polí umožňuje nahrazovat nebo rekonstruovat původní chaty pro celoroční obývání.

Pozemek vedle navíc vlastní teta, takže mezi zahradami není ani plot. Vznikla tak přirozená rodinná základna, kam se všichni rádi vracejí.

Chata 2.0

Bydlení na důchod, které se plánovalo s předstihem

Majitelé začali o novém domě přemýšlet už několik let dopředu. Nespěchali, postupně si ujasňovali představy a asi čtyři roky se zabývali tím, co od domu opravdu potřebují.

Původní chata sloužila rodičům majitelky jako letní dovolenkové útočiště. O tento odpočinek je nechtěli připravit, a proto bylo cílem stavět přes zimu. Prvního září se chata zbourala a v březnu už majitelé dostali klíče od nového domu.

Individuální dřevostavba 103 v zahradě

Zkušenosti jako základ

Proč padla volba na dřevostavbu

Důvody byly dva — rychlá výstavba a vlastnosti dřevostavby, které majitele nadchly. Oceňovali mimo jiné menší tloušťku stěn, díky které získali při zastavěné ploše domu cenný vnitřní prostor navíc.

Panelová montovaná dřevostavba je přesně připravena ve výrobě, v suchu a teple, a na pozemku se následně rychle smontuje. Právě rychlost a přesnost pro ně byly zásadní. Dodavatele vybírali podle referencí, zkušeností a historie firmy.

Interiér individuální dřevostavby 103

Přízemní dům s velkým obytným prostorem

Od začátku bylo jasné, že dům bude přízemní a bezbariérový. Majitelé stavěli s výhledem do budoucna, a proto chtěli řešení, které bude pohodlné i za mnoho let.

Přáli si především velký obytný prostor. Když se sejde celá rodina, bývá jich kolem dvaceti. Důležitá proto byla také terasa, která v létě přirozeně rozšiřuje obývací pokoj do zahrady.

Sladěný organismus

Dům, který dobře pracuje se sluncem i stínem

Dům je dobře orientovaný. Velká okna směřují na jih, takže když v zimě zasvítí slunce, interiér se rychle prohřeje. V létě jsou okna chráněna dřevěnými posuvnými panely a uvnitř zůstává příjemně.

Svou roli má také pergola, která časem zaroste i shora. Před deštěm chrání pergolu i terasu deska z makrolonu. Výsledkem je dům, který přirozeně reaguje na roční období a každodenní provoz rodiny.

Jednoduchost i v technologiích

Velkým tématem byla vzduchotechnika. Nakonec ale zvítězila jednoduchost a dům s minimem technologií. Majitelé si hlídají především pravidelné intenzivní větrání, a to i během zimy.

V celém domě je teplovodní podlahové vytápění a na podlaze praktické, měkké marmoleum. Náklady na elektřinu včetně vytápění vycházejí přibližně na 1 800 Kč měsíčně (údaj k 5/2017).

Obytný prostor individuálního domu 103

Minimalismus v praxi

Kamna, zahrada a dům, který funguje

Majitelé rádi topí dřevem, kterého mají dostatek, a tak jsou krbová kamna přes zimu často v provozu. Celý dům se vytopí velmi rychle — po návratu z dovolené stačí zavřít dveře mezi obývacím pokojem a ložnicovou částí a do hodiny je v hlavním prostoru teplo.

Vlhkost v domě si kontrolují pomocí vlhkoměru a běžně se pohybuje ve zdravé zóně mezi 40 a 60 %. Největší radostí je ale zahrada a to, že se na toto místo ráda vrací celá rodina — včetně vnoučat.

Individuální dřevostavba 103 s terasou a zahradou

Místo, kam se rodina ráda vrací

Majitelé říkají, že dům funguje přesně tak, jak si ho naplánovali. Je letní oázou pro únik z města, v zimě hřejivým hnízdem a po celý rok místem, kde se dobře žije. Největší radostí je pro ně pocit, že se tu líbí vnoučatům a rodina se sem opravdu těší.

Připravila: Lucie Němcová
Foto: Martin Zeman
Článek vyšel v časopise DŘEVO&stavby 5/2017