Jan Alex Řezáč: Dům by měl vznikat podle člověka, ne podle katalogu
Rozhovor s architektem Janem Alexem Řezáčem
Architekt Jan Alex Řezáč má za sebou řadu individuálních návrhů rodinných domů i oceněnou realizaci Dům pod hradem. V rozhovoru mluví o začátcích s architekturou, spolupráci s ATRIEM, o tom, jak vzniká dobrý návrh domu, i o chybách, kterých se stavebníci při plánování často dopouštějí.
Architektura rodinného domu není jen otázkou půdorysu, vzhledu fasády nebo výběru materiálů. Dobrý návrh začíná mnohem dřív — u pozemku, zadání investora, způsobu života budoucích obyvatel i atmosféry místa.
Právě o tom jsme si povídali s architektem Janem Alexem Řezáčem, zakladatelem studia Modulora, který dlouhodobě spolupracuje se společností ATRIUM na návrzích individuálních dřevostaveb.
V rozhovoru mluví o svých začátcích, oceněných projektech, vztahu ke dřevu i o tom, proč by si stavebníci měli nejdříve dobře vybrat pozemek — a teprve potom začít přemýšlet o samotném domě.
Profil architekta
Ing. arch. Jan Alex Řezáč
Narodil se v roce 1978 ve Strakonicích. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde diplomoval u prof. Jana Bočana, a absolvoval roční stáž na RWTH Aachen u prof. Mirko Bauma.
V rámci doktorandského studia u prof. Ivana Kroupy se zúčastnil urbanistických workshopů na UNAL Bogotá v Kolumbii a UFRGS Porto Alegre v Brazílii. Byl redaktorem rubriky Mladá architektura v časopise Dům a zahrada a organizoval Den architektury ve Strakonicích.
V roce 2007 založil architektonické studio Modulora se sídlem v Praze.
Začátky
Jaké byly Vaše začátky s architekturou?
Úplné architektonické začátky a první realizace vznikaly v mém raném dětství. Stavby z kostek, hrady z písku nebo domy z plastelíny — byla to pomíjivá architektura. Na tu opravdovou jsem si musel ještě počkat.
Nejprve jsem studoval Stavební průmyslovku ve Volyni, která mě směrovala k technice. Poté jsem pokračoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a na německé univerzitě RWTH v Aachenu. Právě roční zahraniční stáž a profesor Mirko Baum mě zásadně ovlivnili v další tvorbě a způsobu myšlení.
Spolupráce s ATRIEM
Jakým způsobem jste začal spolupracovat s ATRIEM?
Pocházím ze Strakonic, města nedaleko Horažďovic. Dalším pojítkem byla Stavební průmyslovka ve Volyni, kde několik jejích absolventů našlo uplatnění právě v ATRIU.
Před deseti lety mě oslovil pan Vlastimil Makovec, dnes jednatel společnosti, s nabídkou, zda bych nevypracoval architektonickou studii atypického domu na pozemek v okolí Karlových Varů. Studie se povedla a klienti byli s výsledkem vzájemné spolupráce spokojeni. Bohužel časem od záměru stavby domu upustili.
I tak mě projekt obohatil a poprvé jsem díky němu pronikl do technologie montovaných dřevostaveb.
První realizace
Jaký objekt byl Váš první?
Jak už to v architektuře bývá, vzniká řada studií, ale realizuje se pouze malá část. Zbytek patří do „šuplíku“. Pro řadu architektů to může být frustrující.
Na svůj první projekt si pamatuji velmi dobře. Mladí manželé zakoupili krásný pozemek mimo zástavbu nedaleko Dobříše. Na prvním setkání mi sdělili svoji představu a ukázali dům „alpského stylu“ s vyřezávanými balkony.
Věděl jsem, že to bude složité, ale rozhodl jsem se jim pomoci. Po zhruba deseti společných setkáních jsme dospěli do finále. Dům odpovídal jejich požadavkům a jeho architektonické řešení i forma krásně zapadaly do české krajiny.
Oblíbený projekt
Jakou zakázku jste dělal nejraději a proč?
Můj nejoblíbenější projekt vznikl pro německého klienta v obci Ošelín, která se nachází mezi Stříbrem a Tachovem. Krásná krajina o malé hustotě má kouzlo, jako by se tam zastavil čas.
Na začátku mě investor požádal, abych mu pomohl najít starou nemovitost, kterou by mohl zrekonstruovat. Objevili jsme opuštěný statek, který byl od druhé světové války neobydlený. Nacházeli jsme tam artefakty z války, noviny, texty. Genius loci byl nepopsatelný.
Celý záměr projektu vycházel z kontrastu tradiční architektury se sedlovou střechou a kubickou hmotou novostavby. V první etapě vznikla patrová montovaná dřevostavba o dvou identických apartmánech nad sebou a k ní přízemní krytý vjezd s finskou saunou. Za tento projekt jsem obdržel nejvyšší možné ocenění — Národní cenu za architekturu Grand Prix architektů 2014.
Navrhování domu
Z čeho vycházíte při navrhování rodinného domu?
Návrh domu je složitý tvůrčí proces. Výsledek musí splňovat požadavky investora, regulativy v území i celou řadu technických norem a vyhlášek. Pro mě osobně je na celém projektu nejdůležitější zadání investora, stavební pozemek a kontext místa.
Genius loci je pro mě něco neopakovatelného — energie místa, která nejde koupit. Mohou to být vzrostlé stromy, průhled na dominantu v okolí, vrch nebo věž kostela. Baví mě dům vizuálně spojovat s těmito dominantami.
Osoba klienta má pro mě zásadní význam. Kromě jeho zadání se ho snažím co nejvíce poznat — zjistit, co má rád, čím se odlišuje, jaké má nároky a co dělá ve volném čase. Každý klient je jiný, a proto jsou i mé domy odlišné a originální.
Bistro Teplá Kačka
Chyby stavebníků
Jakých chyb se klienti nejčastěji dopouštějí?
Popsal bych dvě nejčastější pochybení. Prvním je rozpočet stavby. Každý klient disponuje určitými finančními prostředky, které předurčují velikost domu a jeho užitnou plochu. Tato informace je pro architekta zásadní a musí ji znát hned na začátku.
Klient například řekne, že má na dům tři miliony korun. Jenže co přesně tato částka znamená? Často se z ní musí odečíst další stavby a položky — oplocení pozemku, zpevněné plochy, garáž, pergola, posudky, studie i práce architekta. Teprve zbytek představuje skutečný rozpočet na samotný dům.
Druhým pochybením je způsob zastavění a využití pozemku jako celku. Správné umístění domu je základ kvalitního bydlení, ale tím to nekončí. Klientům radím, aby si hned na začátku definovali všechno, co by jednou na zahradě chtěli mít — garáž, pískoviště, bazén, pergolu, skleník, saunu. Architekt je tu od toho, aby pro tyto prvky vytvořil plán. Pokud se to řeší až dodatečně, bývá to špatně.
Pozemek a příprava
Na co si mají zájemci o stavbu domu dát pozor?
Základem úspěchu je koupě dobrého pozemku. S dobrým příjezdem, vhodnou orientací ke světovým stranám, bez zbytečně komplikovaných regulativů a ochranných pásem — a ideálně také s dobrými sousedy.
Opravdu se vyplatí nechat si pozemek před koupí posoudit, ideálně od architekta. Důležité je zjistit také co nejvíce informací na příslušném stavebním úřadě a u správců inženýrských sítí. Právě z těchto informací vyplynou regulativy, které mohou mít zásadní vliv i na architekturu domu.
A pak je tu výběr architekta — ne pouze projektanta. Kvalitu si ověříte podle referencí, doporučení, odborných časopisů nebo publikací. Spolupráce architekta s klientem je několikaměsíční tvůrčí proces, který má vyústit v individuální návrh domu šitý na míru.
Výběr firmy
Důležitá je historie, garance i precizní montáž
V neposlední řadě je důležitý také výběr kvalitní firmy s historií a garancí. Nezáleží pouze na kvalitní skladbě konstrukcí domu, ale i na precizní montáži.
Společnost ATRIUM pro mě tato kritéria splňuje, a proto s ní velmi rád spolupracuji.
Typologie domu
Liší se navrhování domu pro mladé lidi a pro starší páry?
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Setkávám se s různorodými klienty, kteří si za život vyzkoušeli různé typy bydlení — od luxusních bytů v centru Prahy přes panelové domy na okraji měst až po stoleté domy na venkově.
Mladí klienti často řeší bydlení s výhledem pár let dopředu, zatímco starší klienti myslí na blížící se stáří a vybírají si přízemní bezbariérové domy o menší podlahové ploše. Typologie domu se proto liší.
Rozdíly vnímám i v použití materiálů. Starší klienti bývají konzervativnější a chtějí ověřené materiály, menší okna s parapety. Mladší se nebojí experimentovat — místo keramického obkladu se jim líbí hydroizolační stěrka, na podlahu třeba litý polyuretan nebo přírodní kaučuk, mají rádi velkoformátová okna a sklo obecně.
Dřevo v architektuře
Jaký je vývojový trend v současné architektuře? Co postrádáte u českých dřevostaveb?
Sleduji zahraniční scénu a realizace z Alp i ze severní Evropy. Při porovnání s naší produkcí mě často napadá otázka, proč to u nás nejde také.
V České republice jsou architektonické kanceláře, které se specializují na dřevostavby a jejich realizace jsou srovnatelné se zahraničím. Tam se dřevo uplatňuje nejen v konstrukci domu, ale i na fasádě, v interiéru, na podlaze, stěnách i stropech.
Náš „standard“ jsou často bílé stěny, na podlaze lamino nebo vinyl. Je to smutná realita, ale většina českých dřevostaveb v interiéru dřevem nevoní.
Budoucí výzvy
O jakém projektu sníte?
Podílel jsem se na desítkách projektů rodinných domů, ale láká mě větší měřítko — třeba bytový dům, mateřská školka, domov pro seniory nebo občanská vybavenost, jako je obchod, obecní úřad či knihovna.
Možná se mi to v blízké době splní. Měl bych navrhovat apartmánový dům do Krušných hor.
Prohlédněte si galerii
